Včelí nemoci, varoáza a úhyny včelstev je věčné téma všech včelařských seminářů a přednášek. Bohužel na toto téma bylo již mnoho namluveno, ale málo vykonáno. Každý včelař, který smutně prohlíží v podzimních měsících prázdné a opuštěné úly bez včel má pocit, že vše učinil a udělal správně. Málokdo z nás si ale položí otázku, co jsem udělal špatně, kde jsem udělal v ošetřování a léčení chybu. Nejsnazší je za viníka označit špatné léčivo, špatnou metodiku léčení včel, potažmo celý Včelařský svaz. Myslím, že hlavním viníkem úhynu včel, je naše špatná práce.

Každá práce, aby nám přinášela užitek a radost si vyžaduje hlubších odborných znalostí, ověřených praktických zkušeností, zázemí a pracovního nasazení. Včelař s povrchními znalosti, minimem praxe, který v létě nemá čas na včely, protože musí na dovolenou, nemá v tomto oboru šanci. Chceme-li, aby se nám práce dařila, nespoléhejme na povrchní akademické rady v příručkách, na rady včelařů bez včel, na to, že za vás někdo ve vašich včelách něco udělá.

Naší prací je od jara do konce léta včely na zimu připravit. Chceme-li úhyny včelstev omezit na minimum, musíme při každém otevření úlu včelám spíše pomoci a vyvarovat se zásahů, které včelám uškodí. Prací včelaře není v létě čekat na med, v říjnu to „přefouknout“ a v zimě čekat, zda li včely přežijí. Uděláme-li při každém zákroku něco špatně, naše chyby se koncem srpna sečtou, v září i při velké snaze jsou včelstva vylupována a decimována. Říjen nám vystaví účet za naši špatnou práci – prázdné úly.

Chceme-li se o své včely lépe starat, měli bychom alespoň trochu tušit, co se v úle děje. Myslím tím pochopit základní biologii včelstva. Včely nejsou od přírody přizpůsobeny tomu, aby v úlech žily napořád. Vše živé kolem nás má svůj čas. Vše se rodí, vyvíjí k vrcholu, slábne a umírá. U včel to platí dvojnásob, neboť žijí a pracují velmi rychlým a dynamickým tempem. Včelstvo, které jsem letos vychoval jako oddělek, příští rok dosáhne vrcholu, bude li příznivé počasí nanosí i dost medu. Po té vlivem starší matky začne zpomalovat a slábnout. A právě tady začíná naše práce. Včelstvo, které zpomaluje, je třeba zmladit novou matkou, nebo nejlépe spojit s novým včelstvem – oddělkem. Včelař, který nechová matky a oddělky alespoň pro svoji potřebu, nedokáže opravovat stárnoucí včelstva. Zkušení včelaři říkají, že kdo netvoří, ten živoří. Bohužel, nebo bohu díky, stále platí přírodní zákony. Oslabená a stárnoucí včelstva poškozená varoázou a s ní souvisejícími virovými onemocněními nemají šanci přežít zimu. Léčení takovýchto včel ve své podstatě nedává smysl. Prvním správným krokem bez kterého se včelař neobejde, je chov matek a oddělků.

Kyselina mravenčí

V současné době je na trhu v ČR mnoho přípravků na potírání roztoče Varroa. Podle účinné látky je rozdělujeme na tzv. tvrdou a měkkou chemii. Mezi přípravky „měkké“ chemie patří kyselina mravenčí – formidol 40, formidol 81 a jiné. Účinná látka se odpařuje z nosičů a prostupuje úlem. Doporučuje se nosič či odpařovač umístit do horní části úlu pod víko. Účinná látka propadá úlem a včely ve snaze úl odvětrat podporují rozptýlení kyseliny po celém úle. Kyselina působí na roztoče na včelách a dle výzkumu částečně na roztoče v zavíčkovaném plodu. Umisťování nosičů k odparu do podmetu nedoporučuji, včely kyselinu v principu odmítají, uzavřou dolní uličky a vše odvětrají česnem. Kyselinu mravenčí používáme v letních měsících po konci snůšky a po vytočení medu. Z mého pohledu nedoporučuji kyselinu mravenčí aplikovat souběžně s krmením včel. Mnohokrát jsem viděl jak včelař krmí roztokem a vedle flašky leží formidol. Krmení včel roztokem, je-li dobře načasováno, včely silně podněcuje k plodování, což je v tomto čase velmi žádoucí. Používáním organických kyselin měníme včelám jejich přirozené prostředí v úle, včely pak částečně omezují plodování a odebírání roztoku. Je lépe včely pokrmit dávkou roztoku, nechat je to v úle zpracovat a vysušit od přebytečné vlhkosti, a pak opatrně zaléčit. Včelaři, kteří chovají včely v dřevěných nezaizolovaných úlech na slunném stanovišti by se měli míti na pozoru a léčení kyselinou mravenčí načasovat podle počasí. Formidol vkládat vždy ve večerních hodinách, aby nedošlo po vložení k silnému odparu, který by mohl poškodit nejmladší otevřený plod. Někteří zkušení včelaři formidol před použitím zachladí v mrazničce, na stanoviště transportují v příruční lednici a vkládají formidol zachlazený až zmražený. Zamezí tím tak prudkému odparu po vložení. Ošetření formidolem doporučuji provádět 2x s odstupem deseti až čtrnácti dnů. Mezi tím můžeme včelám podávat roztok. Někteří včelaři, kteří používají dlouhodobé odpařovače, léčí kyselinou mravenčí tři až čtyři týdny v celku. Myslím, že tak dlouhé zatěžování včel je ke včelám nešetrné a včelstvo spíše poškozuje. Pro některé  včelaře je používání kyselin něco nového, moderního, ekologického a přírodního. Z mého pohledu je ošetřování kyselinou mravenčí pro včely samotné mnohem větší zlo, než léčiva na bázi tvrdé chemie. Proto bych byl při tomto způsobu léčení velmi opatrný zvláště u včelstev obsedající jenom jeden nástavek.

Kyselina šťavelová – přípravek VarroMed

Přípravek je prodáván VÚV DOL v balení 550ml pro 12 až 36 včelstev. Obsahuje 5mlg kyseliny mravenčí a 44mlg kyseliny šťavelové. Používá se mimo snůšku. Včelaři tímto přípravkem léčí hlavně v podzimních měsících a nahrazují tím ošetření fumigací – varidor. Léčit můžeme i včelstvo s plodem. Při použití je často pozorován úhyn dělnic. Ošetření se provádí pokapem přímo na rámky. Osobně znám včelaře, kteří léčí pouze tímto přípravkem – úhyn v průměru 3 až 5 %.

Kyselina šťavelová – přípravek Oxuvar

Oxuvar je roztok obsahující pouze kyselinu šťavelovou. Léčba se provádí buď pokapem přímo na rámky nebo aerosolem. Při předávkování hrozí větší úmrtnost včel a údajně i matek. Tento přípravek jsem nikdy nepoužíval, a tudíž nemám žádné praktické zkušenosti.

Kyselinou šťavelovou je možné také používat v pevném stavu, a to buď jako prášek nebo ve formě 1 g tablet. Do úlu se aplikuje přístrojem na bázi sublimace. Při chladném a bezletovém počasí účinkuje podle mé vlastní zkušenosti pět až sedm dní. Spad jsem zaznamenal až druhý den po aplikaci. Včely se při ošetření chovaly klidně a na léčivo ve formě plynu vůbec nereagovaly. Při opakovaném použití a záměrném předávkování jsem nepozoroval žádné úhyny dělnic. Ošetřování včelstev sublimací kyseliny šťavelové je však nebezpečné pro včelaře. Velmi dráždí oči, vdechování je zdraví škodlivé a včelař se musí chránit maskou. V neposlední řadě je i velmi časově náročné. Ošetření dvaceti včelstev mi trvalo cca dvě hodiny.

Gabon Flum 4mg Flumethrinum

Kontaktní antiparazitikum určené k léčení včel proti varroáze, a to zejména k ochraně zimní generace včel v podletí, tj. v době, kdy je ve včelstvu zavíčkovaný plod. Účinná látka je zabudována v polymerní směsi z termoplastického kaučuku, tvořící mikrovrstvu na povrchu proužku z gabonového dřeva. Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvu přítomen konzumní med. Gabon Flum jsem poprvé testoval na oddělcích v roce 2019. V létě 2020 po ukončení snůšky jsem všechna včelstva ošetřil dvakrát kyselinou mravenčí 60 ml. Během této doby jsem pravidelně pozoroval spad, který se pohyboval v rozmezí 50 -200 ks na včelstvo. Třetí týden v srpnu jsem do každého včelstva zavěsil Gabon Flum, abych ochránil svá včelstva před reinvazí během září. Na všech stanovištích mám v doletu včely, které nejsou vůbec nebo jsou špatně léčena. Vycházím z prohlídek na okolních stanovištích v jarních měsících. Většinu produkčních včelstev zimuji na třech nástavcích 39×24, oddělky na dvou nástavcích. Jelikož u včelstev na třech nástavcích byl plod rozložen ve dvou horních nástavcích ( horní nást. 3-4 rámky plodu, prostřední nást. 5-6 rámků plodu, rozhodl jsem se do včelstev vložit 3 ks proužků Gabon Flum. Do horního nást. doprostřed 1 ks, do prostředního 2ks oboustranně plodového tělesa. Do dvou nástavkových oddělků jsem k plodu dle návodu zavěsil 2 ks. Už po první hodině od zavěšení pásků se v prvních včelstev objevil spad cca 20-50 roztočů. Spad jsem kontroloval pravidelně po 7 dnech. Po týdnu spadlo 300-500 roztočů na včelstvo. V druhém týdnu v průměru 200-300 roztočů. Třetí týden 100-300ks podle včelstva. Po čtyřech týdnech spad ustal. Gabony jsem ze včelstev odstranil a namátkově po dalším týdnu provedl v nejsilnějších včelách fumigaci. Nespadlo vůbec nic. V říjnu jsem dle metodiky provedl fumigaci Varidolem. Ve všech včelstvech byl minimální spad, řádově do 20 ks. Vezmu-li v úvahu kolik roztočů spadlo z nejlepších včelstev během ošetření Gabonem Flum cca 1000-1200, musím říci, že mi toto léčivo letos zachránilo včely. U včelařky z naší organizace s 15 včelstvy jsme zvolili stejný postup. Zatím bez jediného úhynu. Největší předností tohoto léčiva je, že účinkuje po dobu až čtyřech týdnů. Za tu dobu se ve včelstvu odlíhne všechen zavíčkovaný plod a účinnost je takřka stoprocentní. Myslím, že po zkušenostech s tímto léčivem bych všem včelařům v naší ZO Gabon Flum doporučil.

Poznámka: Prosím včelaře o shovívavost při čtení mých textů, neboť písemný projev není mou silnou stránkou.

Václav Jakeš